Kunětická hora a blízké okolí

PhDr. Adolf Turek měl důvěrný vztah k oblasti Poodří, Novojičínsku a Bernarticím nad Odrou, kam tak rád po celý svůj život zajížděl. Narodil se 20. února ve Vídni. Syn důstojníka císařské gardy se ale záhy přestěhoval s rodiči do Brna, kde absolvoval gymnázium a studia historie a geografie na filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Zde byl také roku 1936 promován doktorem filosofie. Krátce nato nastoupil do historického semináře na filosofické fakultě a na gymnázium v Židenicích, avšak v roce 1941 přešel do Zemského archivu moravského, odkud byl po druhé světové válce přeložen do Opavy.
Vědecký a odborný zájem PhDr. Adolfa Turka se soustředil do několika okruhů, jejichž pojítkem se stala historie Moravy. Turkovým velkým tématem bylo sledování národnostní problematiky v poněmčených oblastech severní Moravy. Největší pozornost však PhDr. Adolf Turek věnoval regionálním dějinám, především 16. a 17. století, dějinám jednotlivých obcí, měst, církevní problematice a zvláště pak dějinám Jednoty bratrské, ke které jej pojil zvláště důvěrný vztah.
Své nepřehlé dnutelné znalosti a výsledky uložil PhDr. Adolf Turek do bezpočtu studií, článků a zpráv, které vycházely v historických a vlastivědných časopisech celé Moravy. Jeho osobní vztah k Bernarticím nad Odrou, kam pravidelně a rád zajížděl a odkud sahají jeho rodové kořeny,jej již v mládí přivedly k historickým tématům z Novojičínska. Ve třicátých letech začal své články a zprávy posílat do tehdejšího vlastivědného časopisu Kravařsko, který vycházel v Novém Jičíně. Pocit úcty a uznání dodnes vyvolává jeho historická monografie Fulnecka z roku 1940, která vyšla v řadě Vlastivědy moravské. PhDr. Adolf Turek zde tím nejdůstojnějším způsobem završil dlouholetý projekt vlastivědných přehledů jednotlivých moravských okresů z pera různých autorů, mnohdy rozdílné úrovně, a společně se svým velkým přítelem univerzitním profesorem Ladislavem Hosákem se tak stal nositelem toho nejlepšího, co po dlouhá desetiletí reprezentovalo moravskou vlastivědu v tom nejlepším slova smyslu. Osobně PhDr. Adolf Turek nerozlišoval malá a velká témata, udržoval pravidelné a přátelské kontakty s jednotlivými vlastivědnými pracovníky, pilně psal drobnosti, jednotlivosti, vypomáhal radou a pomocí. Můžeme-li však přesto některá jeho témata označit za "velká", po tomto nepochybně budou dějiny Fulneka v době působení Jana Amose Komenského, oblíbené a zamilované Bernartice nad Odrou, pro které přispěl do sborníku Od pokolení do pokolení a nedaleké zříceniny hradu Starý Jičín, které jej fascinovaly již jako mladého chlapce a které navštívil společně se svým otcem a věnoval jejím dějinám bezpočet článků, které pak vyvrcholily jeho skvělou monografií Hrad a panství Starý Jičín z roku 1977.
Vědecký a publikační zájem PhDr. Adolfa Turka o tento region pokračoval i v dalších obdobích spoluprací s časopisem Novojičínsko a Vlastivědným sborníkem okresu Nový Jičín. Spolupráce se zde neomezila pouze na zasílání článků a zpráv, ale také na organizační a redakční práce, a to zvláště po odchodu do penze, kdy převzal místo výkonného redaktora, posledně jmenovaného sborníku.

Zdroj:Časopis Poodří č. 3/1998, zkráceno
PhDr. Jaroslav Zezulčík, Okresní vlastivědné muzeum v Novém Jičíně
Z knihy "Moravské Kravařsko"
Vydal: Region Moravské Kravařsko

AKTUALIZACE: Denisa Vlková (COLOR Studio) org. 56, 06.06.2007 v 18:20 hodin