Menu

Království perníku

Historie obce Vojtanov

VOJTANOV - (německy Voitersreuth)

První zmínka o Vojtanovu je z roku 1299, kdy byla tehdy největší vsí na Chebsku. Její název je v písemné podobě dochován jako Voitesrewt, později jako Voidersreuth a nakonec se ustálil na podobě Voitersreuth. Jméno obce vzniklo z německého "Reutungeines Vogtes" - "Rychtářova mýtina".

V roce 1455 Anna Šliková, rozená Junckherová koupila od potomka starého chebského rodu Voitersreuterů - Prokopa Voidersreutera ves Vojtanov a připojila ji k hradu Ostroh. Po příslušnících rodu Šliků a Junckherů je Vojtanov majetkem pánů z Guttensteina, Neyberga a Steiheima, kteří vlastnili panství Ostroh. V roce 1660 házlovská majitelka panství - Anna von Schöneich koupila část vsi vojtanov od Steiheimů a začlenila jí do statků patřících k panství Hazlov. V roce 1662 darovala část svých vojtanovských naturálních a peněžních urbariálních dávek chebské městské radě na mešní nadace.

Ves Vojtanov je v roce 1464 zapsána jako statek chebských klarisek, v roce 1622 a 1665 je část Vojtanova zapsána jako zboží patřící ke statkům komendy řádu německých rytířů v Chebu a v roce 1773 je Vojtanov zapsán jako panství města Chebu. Je s podivem, že tato velká obec neměla nikdy svoji faru, kostel a hřbitov. Až do roku 1653 příslušela k evangelickému kostelu do Schönbergu. Po uspořádání chebských patronátních far je pak od roku 1653 součástí katolické farní obce v Horních Lomanech.

K velkému neštěstí došlo ve vojtanově v roce 1684, kdy zde do základů vyhořelo celkem sedm dvorů.

Velkým přínosem pro obec bylo dokončení stavby nové pevné silnice v roce 1829 z Františkových Lázní do Bad Brambachu a železniční tratě saské dráhy Cheb - Reichenbach v roce 1865. Výhodné spojení se světem a levná pracovní síla přilákala kapitál ze sousedního Saska a byly zde postaveny dvě textilní továrny.

Na začátku 20. století měla obec 72 domů, 562 obyvatel, dvoutřídní obecnou školu a jednotřídní školu soukromou, která byla vydržována saskou vládou pro děti úředníků na dráze. Byla zde také pobočka celního úřadu s expoziturou, 2 technické kontroly a královský saský celní úřad. V roce 1880 byl zřízen Poštovní úřad a telegraf a také velký mlýn. Původně zde byly tři mlýny, které pro nedostatek vody postupně zanikly a na místě posledního zrušeného mlýna byla v roce 1931 zřízena velká pila, která zásobovala svými výrobky široké okolí. Novou školní budovu postavila obec Vojtanov v roce 1835 a vydržovala zde i svého učitele. Škola byla dvoutřídní a měla asi 110 žáků. Pro děti zaměstnanců saské dráhy a celních úředníků byla v roce 1878 otevřena soukromá škola, vydržovaná Saskem. Měla asi 20 žáků. Velká většina obyvatelstva byla německého původu. V roce 1937 měl Vojtanov 647 obyvatel a 80 domů. Bylo zde celkem 7 hostinců, 5 prodejen potravin, pekařství, 2 řezníci, 3 holiči, 2 kováři, několik krejčích a dámská švadlena, 5 ševců a tesař. Nechyběl ani chudobinec, sirotčinec, lékař a obecní záložna. Textilní továrna plauenské firmy Listner & Buchheim zaměstnávala 50 lidí a druhá textilní továrna Augusta Hüttnera 30 lidí. Svoji činnost zde mělo také mnoho spolků např.:
- od 17. století hasiči
- mužský pěvecký spolek
- spolek mladých
- německý kulturní spolek
- ovocnářský spolek
- německý sportovní spolek

K Vojtanovu patřila osada Zelený Háj (Hagengrün), která měla 13 domů a 66 obyvatel, osada Mýtinka (Rossenreuth) se 14 domy a 94 obyvateli a dnes již neexistující osada Ottengrün se 14 domy a 63 obyvateli - vše německé národnosti. K výraznému poklesu obyvatel došlo po roce 1945 v důsledku odsunu obyvatel německé národnosti, ze kterého se obec již nevzpamatovala.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.volny.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 04.10.2004 v 14:15 hodin