Menu

Království perníku

Historie obce Líšnice [ Historie (archivní dokument) ]

Jméno obce mělo dříve různou podobu, např. Lišnice a Leštnice, německy Lexen, ale většinou je vykládáno v souvislosti se staročeským adjektivem léščná, tj. lísková (např. hora, voda tekoucí lískovím). Dnes by málokdo předpokládal, že tato vesnice byla kdysi městečkem. Do katastru Líšnice (jednotné číslo) patří osada Paseky a od roku 1960 také dříve samostatná obec Vyšehorky. Líšnice byla v roce 1985 problematickým administrativním zásahem připojena k Mohelnici, ale tato chyba byla v roce 1990 napravena, takže je dnes opět samostatnou územně správní jednotkou. Ve znaku bývalého městečka byl v modrém štítě umístěný zlatý lev ve skoku, který drží v předních tlapách zlatou hvězdu; je zřejmě odvozen od erbu Podstatských z Prusinovic.

Líšnice leží v mělké kotlině jihozápadně od Mohelnice, tam, kde se začínají na západním okraji Mohelnické brázdy zvedat svahy Bouzovské vrchoviny; má střední nadmořskou výšku 320 m. Domy jsou rozloženy v údolí potoka Líšničky, západně od silnice z Mohelnice přes Újezd do Svinova a dále až k Městečku Trnávce. Katastr v rozloze 716 ha má nepravidelný protáhlý tvar, takže zasahuje na jedné straně do roviny až k Žádlovicím a na druhé straně do vyšších a zalesněných poloh na severozápadě; zde také jižně od hlavní silnice z Mohelnice do Moravské Třebové byla skupina chalup s ná-zvem Paseky, přístupná spíše z Vyšehorek.

V nové době patřila Líšnice spíše k menším vsím na Mohelnicku. V roce 1900 tu bylo jenom 448 obyvatel (z toho 48 v Pasekách) v 73 domech a počet usedlíků dále klesal. Do roku 1918 to byla až na nepatrné výjimky německá obec, potom se zde objevilo několik českých rodin (v roce 1930 celkem 13 Čechů). Po novém osídlení se do roku 1950 snížil počet obyvatel na 271 osob v 72 domech; v Pasekách byly tehdy zjištěny již jenom dvě osoby a také dva domy, takže osada vlastně zanikla. Po připojení Vyšehorek se v roce 1970 rozšířil katastr na 974 hektary. V následujícím období však došlo k dalšímu úbytku obyvatel, takže při posledním sčítání v roce 1991 zde bylo (včetně Vyšehorek) jen 276 osob a 80 domů, z toho v Líšnici 214 lidí a 62 domů.

Podle zprávy v zemských deskách byl prvním známým majitelem líšnického svobodného statku s tvrzí roku 1348 Boček z Kunštátu, jehož potomci se psali také z Líšnice. Líšnická tvrz stála na kopci severozápadně od vsi směrem k Vyšehorkám, kde snad byl i dvůr. V 15. století již byla Líšnice označena jako městečko. Statku se na přelomu 14. a 15. století ujal výbojný strýc a poručník Jiřího Poděbradského, Heralt z Kunštátu, který byl roku 1444 zajat a popraven v Brně. Jiří se poté stal poručníkem Heraltových dětí. V roce 1490 bylo celé líšnické zboží, k němuž patřila opuštěná tvrz a dvůr v Líšnici a několik vsí a dvorů v okolí, dočasně prodáno držitelům hradu a panství Bouzov. Od poloviny 16. století se majitelé Líšnice dost často střídali a měnila se i velikost statku, který byl v roce 1656 definitiv-ně připojen k panství Žádlovice. Tehdy tu bylo 26 usedlíků a 1 I pustých domů, což je dokladem zpustošení za třicetileté války. Líšnice byla sice až do roku 1764 nazývána městečkem, ale ve skutečnosti to byla již jen menší ves, v níž žilo v roce 1834 celkem 473 obyvatel v 62 domech. Byli to již vesměs Němci, i když před třicetiletou válkou měli zdejší usedlíci ještě výhradně česká jména. Osada Paseky vznikla na mýtině uprostřed lesů před rokem 1 750 a v roce 1834 v ní bylo sedm domů a 77 obyvatel.

Po roce 1848 připadla Líšnice do soudního okresu Mohelnice v politickém okrese Zábřeh. Zůstala již téměř výhradně zemědělskou obcí s lesním revírem velkostatku Žádlovice. V roce 1890 zde byla zřízena obecná škola.

Za první republiky měli v obci nejprve hlavní slovo němečtí agrárníci, potom přívrženci K. Henleina. Po válce se tu uplatnily zejména rolnické rodiny z okolních českých vesnic. Část z nich sice již v roce 1949 založila JZD, ale brzy z něj několik členů vystoupilo a nakonec se v roce 1954 rozpadlo. Nové JZD zde vzniklo až začátkem roku 1958 a o dva roky později k němu bylo připojeno i družstvo ve Vyšehorkách. Spojené družstvo pak v roce 1974 vstoupilo do svazku zemědělského družstva v Mohelnici. Zdejší škola byla zrušena. V roce 1990 byl v obci jediný obchod a hostinec.

Z bývalé středověké tvrze, mezi Líšnicí a Vyšehorkami, jejíž areál byl zčásti zničen lomem, se dochovaly dva příkopy a zbytky vstupní věže. Památkově chráněna je i malá kaplička na kraji obce z poloviny 19. století a dva milníky u cesty do Loštic a do Studené Loučky, doklady někdejšího značení cest

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 01.08.2003 v 13:49 hodin