Menu

Království perníku

Historie města Klimkovice [ Historie (archivní dokument) ]

Historie města Klimkovice
Na jihovýchodních svazích Oderských vrchů na okraji oderské roviny, leží město Klimkovice. Je to nejseverněji položené město okresu Nový Jičín. Kdy bylo založeno nelze z nedostatku pramenů přesněji stanovit, avšak jeho název a patrocinium kostela nasvědčuje tomu, že vzniklo asi v polovině 14. století. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Beneš I. z Kravař, který snad někdy v letech 1383 - 1398 udělil Klimkovicím městské výsady. První písemné doklady o městě pocházejí však až z roku 1420 i když v soupisu městských privilegií, sestaveném a potvrzeném roku 1665 je dochována listina již z roku 1416, kterou se Beneš II. z Kravař vzdal v Klimkovicích práva odúmrti. Centrem vznikajícího panství se postupně stávají Klimkovice v letech 1451 - 1496 a to v době, kdy přešlo město od prvních známých vlastníků (pánů z Kravař) do držení vladyků z Bítova.

K podstatnému zlepšení ekonomického a právního postavení obyvatel Klimkovic došlo v letech 1513 - 1573, kdy bylo město v držení pánů z rodu Bruntálských z Vrbna. Obyvatelstvo bylo za roční platy osvobozeno od většiny robot a bylo mu potvrzeno několik trhů.

Hynek II. z Vrbna vydal v roce 1566 městu tzv. velké cechovní privilegium, v němž byla vymezena cechovní práva a povinnosti klimkovických řemeslníků. Správní význam Klimkovic, jako střediska panství, byl upevněn vybudováním renesančního zámku opavským hejtmanem Ondřejem Bzencem z Markvartovic, jehož rod vlastnil klimkovické panství v období od r.1573 do r.1600. V pozdějších letech došlo k výraznému rozšiřování panství přikupováním jednotlivých vesnic, další kolonizací a zvláště pak připojením velkopolomského panství, které v roce 1702 zakoupil Jindřich Vilém z těšínského rodu Wilczků z Dobré Zemice, v jejichž držení bylo městečko i panství Klimkovice již od roku 1600.
V roce 1766 bylo u Klimkovic objeveno ložisko uhlí (jako jedno z prvních zjištěných v ostravské kamenouhelné pánvi), které však Wilczkové, jako významní zakladatelé ostravských dolů, začali využívat až ve století následujícím.
Po staletí žilo ve městě společně české i německéobyvatelstvo. Početní i ekonomickou převahu však mělo vždy obyvatelstvo české, čímž se Klimkovice staly jediným českým městem ve Slezsku. Zemský patriotismus projevený klimkovickými občany v tzv. rezoluci klimkovických Čechů, kterou se postavili proti možnému připojení Slezska k zemím Koruny české, začal od počátku šedesátých let 19. století ustupovat národně obrozeneckým snahám. Vznikají kulturní a zájmové spolky českých, později i německých občanů, jsou zakládány různé peněžní ústavy.
Od 1. čtvrtiny 16. stol. měly Klimkovice učitele, avšak až na přelomu19. a 20. století se ve městě objevily školy vyššího stupně. Většina těchto škol však zanikla za okupace nebo brzy po válce.
Průmyslová výroba ve městě nebyla příliš rozvinuta. V minulosti byly Klimkovice známy jako město ševců, ve 20. století byla výroba zastoupena jen firmou Gelnar, pozdější Dřevovýrobou a lihovarem. Počet dělníků ve městě byl však velký, protože v průběhu 19. století se staly Klimkovice jedním ze zdrojů pracovních sil pro Ostravsko - karvinskýkamenouhelný revír. Ekonomickou vazbu na Ostravu posílila i železnice ze Svinova, otevřená roku 1911 a později upravená na tramvajovou linku (k 1.1.1978 opět zrušena).
Německá správa města, která potlačila čilý společenský a kulturní život, byla nastolena ihned po začátku okupace. Řada občanů položila svůj život v antifašistickém odboji. Osvobození se dočkaly Klimkovice až po těžkých bojích ve dnech 30. dubna až 1. května 1945. Přes 90% domů ve městě bylo poškozeno nebo úplně zničeno. Při odstraňování válečných škod a obnově města se Klimkovicím dostalo pomoci v rámci akcí "Budujeme Slezsko" od hlavního města Prahy.
Ani po válce se průmysl v Klimkovicích nerozrostl. Jediným výrobním podnikem byla Dřevovýroba. V roce 1949 přibylo nově založené JZD. Slučováním s dalšími družstvy v pozdějších letech vznikl ekonomický celek JZD "Ostravan" Klimkovice.
V současné době jsou Klimkovice moderním městským střediskem, od roku 1994 také lázeňským městem. Známé jsou architektonicky zajímavým komplexem Jodových sanatorií, která jsou vyhledávána dětskými i dospělými pacienty z celé republiky.

Zpracováno podle literatury:
"Okres Nový Jičín - Místopis obcí - 2. svazek",
autor stati PhDr. Karel Chobot,
Vydal Okresní úřad Nový Jičín - referát regionálního rozvoje
a Státní okresní archiv Nový Jičín v roce 1998

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: David Mužík (Infomorava.cz) org. 56, 23.04.2003 v 09:12 hodin