Kunětická hora a blízké okolí

Sport má v naší obci svou tradici. Již počátkem tohoto století si naši předkové rádi zacvičili prostná a za tzv. Schlagball, což se podobalo americkému softbalu. Kozmice tuto hru hrály v soutěži okresu Ratiboř. Hrály ji zřejmě dobře, když s ní zajely až do Vratislavi, tehdejšího hlavního města Slezska. Tento sport se v obci hrával ještě ve 30. letech, ale začala jej v té době vytlačovat kopaná, hraná nezávodně v obci.

V r. 1930 byla založena Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) a o dva roky později katolická sportovní organizace OREL. V té době zde navíc působil i německý tělovýchovný spolek "Tumverein".

V DTJ a Orlu se provozovala hlavně atletika a základní tělovýchova. Později někteří příznivci přišli s tzv. českou házenou a pro tento sport si na obecním pozemku v prostoru U Vařešinek vybudovali r. 1931 hřiště.

Družstvo české házené si vedlo v soutěžích dobře a umísťovalo se na předních místech. Na házenkařském hřišti se hrávala také kopaná, která házenou postupně vytlačila, takže se házenkářské družstvo r. 1937 rozpadlo. V lehkoatletickém oddíle cvičili sportovci na hrazdě a soutěžili v bězích, skocích, vrhu kouli a oštěpem. V těchto disciplínách se proslavil Břetislav Osmančík, pozdější právník, který byl DTJ vyslán r. 1937 na dělnickou olympiádu do Antverp v Belgii. Jako dorostenec se ve vrhu oštěpem, diskem a kouli umístil vždy na 2. místě.

Před druhou světovou válkou se kopaná hrávala i na strništích a na loukách. Někteří kozmičtí hráli soutěžně jako dorostenci za oddíl JHB (Josef Holuscha Benešov). Sportovní dění ukončila 2. světová válka, neboť dost sportovců padlo na frontách.

V poválečném období se několik jednotlivců odhodlalo ustavit Sportovní klub. Na ustavující schůzi, konané v březnu r. 1946, byl zvolen předsedou Karel Krkoška, Ustavující schůze se konala v restauraci U Kubných a zúčastnilo se jí čtyřicet osob. Teprve 17. 11. 1946 přijala Slezská fotbalová župa v Ostravě tento oddíl kopané za svého člena. Před tím se uskutečnilo 19. 5. 1946 slavnostní otevření prvního fotbalového hřiště. Nacházelo se na pozemku Bernarda Janosche a Anny Lipovčanové na Dolním konci vesnice v místech, kde dnes bydlí rodina Josefa Pískaly.

Pro povolání k výkonu vojenské služby odstoupil z funkce předsedy fotbalového klubu K. Krkoška a na jeho místo výbor zvolil Jiřího Porubu. V té době výbor pracoval ve složení: Bedřich Sabaš, Jindřich Stařinský, Josef Kvapil, Josef Vrchovecký, Rudolf Duda, Jan Vrchovecký a Josef Kubina. V r. 1948 byla ustavena Tělovýchovná jednota Sokol, jejímž prvním předsedou se stal Ondřej Wantuch. Sokolská tělovýchovná jednota měla vedle oddílu kopané také oddíly základní tělovýchovy, stolního tenisu, divadelní soubor a později i oddíl jachtingu.

V soutěži kopané se fotbalové mužstvo poprvé utkalo r. 1947 se Štěpánkovicemi s výsledkem O:4. Tehdy mužstvo Kozmic hrálo v sestavě: Gerhard Kubina, Karel Krkoška, Josef Kvapil, Luděk Karčmář, Arnošt Lipovčan, Vilém Florián, Josef Osmančík, Werner Jiřík, Rudolf Duda, Josef Vrchovecký, Ladislav Vrbický, Viktor Kostka a Hubert Fus.

Na tomto místě je nutné uvést, že začátky sportovní kopané byly nesmírně složité. Oddíl obdržel odběrní poukázky na nákup dresů a dalších sportovních potřeb. Zakoupil si dvě soupravy triček žluté a rudé barvy s příslušenstvím. Zpočátku ovšem mnozí hráči hrali v pracovní obuvi nebo dokonce bosí! K soutěžním zápasům se chodilo buď pěšky nebo se jezdilo na kolech, na nichž často jezdili i dva sportovci. Výdaje na činnost si hráči hradili z vlastních prostředků. Později se k zápasům dopravovali vlakem, popř. nákladním autem firmy Tyralík z Hlučína. Dresy a jiné sportovní potřeby si prali hráči sami. Mužstvo mnohdy vysoko prohrávalo: s Kobeřicemi 13:O, s Hájem 9:O, ale vládlo odhodlání, obětavost a snaha vyrovnat se těm vyspělejším. Po dvou letech se úroveň kopané a výkonnost mužstva zvýšila tak, že zápasy bývaly hodně navštěvovány, což mělo i příznivý finanční dopad. Oddíl pořádal i taneční zábavy a plesy a z jejich výtěžků se financoval sport. Později se hospodářská situace natolik zlepšila, že si mohl dovolit platit hospodáře na údržbu prádla a sportovních potřeb. Brzy se v oddíle ustavilo dorostenecké družstvo, které se přihlásilo do soutěže a hrávalo předzápasy před hlavním zápasem. Po něm vzniklo i žákovské družstvo. První mužstvo se v té době zúčastnilo několika fotbalových turnajů v okolních obcích. Získané trofeje - poháry, sošky, plakety - pak oddíl vystavoval v restauraci u pana Krečmera. Dnes se bohužel o jejich uložení nic neví.

V roce 1950 byla zahájena výstavba nového hřiště "U mýta", na kterém se hraje dodnes. Staré hřiště nevyhovovalo svými rozměry.

Dne 5. 8. 1951 se konala velkolepá sportovní slavnost spojená s otevřením nového hřiště a fotbalovým turnajem mužstev z okolí. Na sportovní slavnost, s jejímž uspořádáním byly značné potíže, se šlo za zvuků dechové hudby celou vesnicí. Nově otevřené hřiště nemělo v té době travnatou hrací plochu, nestály ještě šatny, nebyly lavice k sezení, oplocení a stromový porost na břehu potoka Julianky začínal teprve růst a pruty jasanů měřily necelý metr. Celá stavba hřiště se zajišťovala svépomocí a bezplatně členy a příznivci kopané. Probíhala s nevšední ochotou a nadšením, takže členové a funkcionáři díky velké obětavosti dokázali vybudovat pěkné dílo. Výsledky a umístění mužstva v kopané však nebyly valné. Prvním velkým úspěchem byl v roce 1958 start mužstva v pohárové soutěži, nazvané Spartakiání pohár, kde se probojovalo až do čtvrtfinále ostravského kraje. Porazilo družstva Dolního Benešova, Ostroje Opavy, Sokola Kravaře a na domácím hřišti se utkalo s TJ Vítkovicemi, se kterými po špatném výkonu v 2. poločasu prohrálo 0:6. V r. 1951 započala v podzimních měsících výstavba kluziště, plánovaná v prostoru za fotbalovým hřištěm. Jeho stavba byla náročná a nebyla z finančních i jiných důvodů dokončena.

Vznikem TJ Sokol, do níž vstoupil fotbalový klub, se rozšířila i sportovní činnost. Vznikly oddíly stolního tenisu, odbíjené, cyklistiky a šachu. Členové vyvíjeli svou aktivitu i v lehké atletice, a to proto, že podmínkou pro soutěž kopané se stalo získání Tyršova odznaku zdatnosti. Muži i ženy nacvičovali i na I. a II. spartakiádu.

Na našem hřišti se uskutečnily v r. 1955 dvě okrskové spartakiády, na nichž vystoupilo několik set cvičenců z okolních vesnic. Celostátních spartakiád v Praze se z naší obce zúčastnily zhruba tři desítky cvičenců. Na nácviku měla velkou zásluhu náčelnice TJ Anna Fusová a dále Evald Kocur, Josef Aust a Bohumir Hammermüller. Kromě toho se našich 15 členek setkalo s ženami z celé republiky na krajském srazu v Bratislavě v r. 1956.

Oddíl kopané vyvíjel i družební činnost, a to s oddílem TJ Tichá u Frenštátu a polským Ruch Boleslaw. Dobrých výsledků dosahovalo i naše žákovské družstvo, které vedl Rudolf Koval a dorostenecké družstvo, které trénoval Alfons Maiwald. To dokonce bojovalo o účast v soutěži krajského přeboru. V rámci TJ vyvíjel svou činnost v padesátých letech také oddíl stolního tenisu, v němž hráči Baroš, Gerhard Blaštík, Bohumír Kreisel a Gerhard Janoš dosahovali pěkných výsledků. Dva z nich se dokonce probojovali až do celostátního finále Dobrovolné sportovní organizace Sokola v Gottwaldově (Zlín), ve kterém se Bohumír Kreisel umístil na 2. míste. Bohužel činnost oddílu stolního tenisu ukončilo zbourání sálu!

Při příležitosti oslav dvaceti let trvání TJ v r. 1965 byla zhodnocena činnost hráčů oddílu kopané a zvláště pak Arnošta Lipovčana, hrajícího celou dobu aktivně fotbal. Vedle něj výbor vyznamenal i další: Josefa Poštulku a Huberta Guřana, vynikající útočníky, kteří vstřelili největší počet branek a hráče Vladislava Maňáska, Bernarda Gaje, Aloise Lipovčana, Josefa Ranoš, Luďka Karčmáře, Karla Krkošku, Aloise Štefana, Richarda Miketu, Josefa Austa, Wernera Jiříka, Josefa Doležicha, Huberta Fuse, Alfonse Kozlovského, Evalda Maloně a Josefa Rosinského.

V r. 1974 se TJ málem rozpadla, když na karnevalu byl podáván alkohol, za což byli členové výboru voláni k odpovědnosti a dokonce i finančně postihováni. Kopaná se rok v Kozmicích nehrála! V té době měla TJ téměř 90 členů.

Za zaznamenání stojí, že se u nás hrála i dívčí kopaná, která ale nevystupovala soutěžně, pouze ukázkově na slavnostech. V roce 1994 se mužstvu kopané podařilo postoupit do soutěže okresního přeboru. Přestupem několika hráčů z klubů TJ Sigma Dolní Benešov a TJ Slavoj Hlučín se kádr mužstva stabilizoval. Velkou zásluhu na postupu měl trenér Karel Gorný, rodák z Hatě. Pod jeho vedením se mužstvo umístilo o rok později na velmi pěkném šestém místě.

Tělovýchovná jednota neustále zápasí s nedostatkem finančních prostředků, ovšem díky sponzorům, jakýymi jsou pivovary Ostrava a Opava a místní podnikatelé J. Krupa, K. Fusová, J. Voznica, J. Kozák, K. Vrchovecký, firma Osman, obec Kozmice a další, je možné tento oblíbený sport i nadále provozovat.


Literatura:
Publikace 650 let Kozmic na Hlučínsku
připravil Vilém Kubina

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kozmice.cz