Kunětická hora a blízké okolí

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ PŘÍBOR
nositel vyznamenání "ZA ZÁSLUHY" a Čestného praporu ÚV SPO

O požární ochraně v našem městě nacházíme zprávy a četné záznamy v městském archívu a v písemnostech zdejších řemeslnických cechů, záznamy to sahající až hluboko do 17. století.

Jejich obsah odpovídá tehdejším poměrům politickým i skromným možnostem technickým a hlavně se vyznačuje neuspořádaností a nahodilostí.

S vývojem města a hlavně s pokračující industrializací narůstaly možnosti i příčiny požárů, jimž nebylo možno za dané technické situace plně čelit.

Obecní výbor za starostování Františka Peřiny vydal 12. ledna 1865 prvý hasicí řád města Příbora, v němž jsou obsažena pravidla pro hašení vypuknuvšího požáru, ale rovněž i stanoveny odměny za horlivou pomoc při ochraně města. Hlavním nedostatkem tohoto řádu bylo jakékoliv zanedbání přípravy občanů k boji s ohněm, takže podle pamětníků lze říci: "Při ohni dělal každý sám a mnohdy bylo více těch, kteří křičeli a rozhodovali, než těch, co účelně pracovali. Po požáru bývalo dosti těch, kteří přicházeli na obecní kancelář pro odměnu za skutečnou, někdy i za domnělou pomoc."

Tak se stávalo, že výsledky záchranných prací bývaly často nepatrné, což ukázala praxe, když před vánocemi roku 1866 za třeskuté zimy lehla popelem továrna na fezy a na sukno, se vším zařízením i zásobami.

Přes tuto draze zaplacenou skutečnost trvalo ještě celých pět let, než zvítězila myšlenka založit hasičský sbor.

Po vzoru založení hasičského sboru v Novém Jičíně v roce 1870, oznamuje příborský starosta František Preissig v obecním výboru dne 16. března 1871, že byl v Příboře ustaven "Dobrovolný hasičský sbor". Prvním velitelem byl František Peřina. Během 10 let se však tento sbor rozpadl, pro nesnášenlivost členů a také proto, že velení bylo německé. V roce 1881 byl nově ustaven hasičský sbor, v jehož popředí byl tehdejší příborský kaplan P. A. C. Stojan, který se zasadil také o to, že jednací řeč sboru a velení bylo české, stal se jednatelem spolku a jeho pobočník při požárech, opásán hasičskou sekerkou se zúčastňoval hašení a dával tak příklad ostatním členům.

Velitelem sboru se stal profesor učitelského ústavu v Příboře Josef Janoušek. K těmto dvěma vynikajícím mužům patří také školský inspektor Rudolf Ludwig - příborský rodák, který se stal místonáčelníkem příborského hasičského sboru. Janoušek - Stojan - Ludwig - to byla trojice, která se pomalu zasloužila nejen o znovuzavedení příborského hasičského spolku, ale měla velký význam i pro vytvoření župní hasičské jednoty pro severovýchodní Moravu. Proto také těmto mužům byla věnována pamětní deska, která byla připevněna na městské radnici 5. 7. 1931, za války byla Němci odstraněna a znovu umístěna na radniční zdi v roce 1947.

Celá stotřicetiletá historie našeho hasičského sboru je pečlivě zaznamenána v kronice dobrovolného hasičského sboru v Příboře, kterou začal psát v létech 1881 až 1887 tehdejší příborský kaplan a jednatel hasičského spolku, pozdější olomoucký arcibiskup dr. A. C. Stojan. Tato vzácná kniha byla náhodou nalezena roku 1924 na příborské radnici a v roce 1940 byla určena nacisty do sběru starého papíru. Zachránili ji velitel hasičů Josef Kaluža st. A jednatel Bohumil Klauda, který nechal kroniku odborně opravit a historii hasičského sboru pokračovali další kronikáři až do roku 1985. Tato kniha obsahuje nejen zajímavé události z hasičského života, ale i z města a okolí. V kronice se nachází záznamy o požárech, povodních a různých i politických událostí v našem městě a okolí. Dále obsahuje i Stojanův rukopis, jeho listy na rozloučenou s hasičským sborem a také autogramy významných hostů, jako prezidenta dr. E. Beneše a paní Hany Benešové, kteří navštívili Příbor dne 17. 7. 1946, ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, který se zúčastnil odhalení pomníku prezidenta osvoboditele T. G. Masaryka dne 25. 5. 1947 a gen. Ludvíka Svobody ze dne 23. 4. 1959.

Od roku 1986 byla založena nová kronika, kterou vede naše kronikářka Vladimíra Sklenovská. Již v této kronice je autogram s věnováním presidenta hasičů státu Texas - USA marschala Alfréda E. Gerika, který navštívil náš sbor v květnu 1986.

24. 6. 2001 náš hasičský sbor navštívil u příležitosti festivalu dechových hudeb ve městě Příbor starosta města Rehlingen-Siesburg pan Martin Silvánus a historik požárníků téhož města pan Erhard Grein. Prohlédli si výstavku u příležitosti 130. výročí od založení našeho sboru a učinili zápis do naší kroniky se slovy "Bohu ke cti, bližnímu k ochraně".

Činnost příborského hasičského sboru je velmi rozsáhlá. Nejen hašení požárů měl sbor na starosti, ale i práci s řekou Lubinou, která městem protéká. Když se rozvodnila, byly příborské Benátky pravými Benátkami italskými. Lubina se nerozlévala jen po Benátkách, ale rozvodnila se i do městských ulic, brala mosty, lávky a vše co jí přišlo do cesty.

Hasičský sbor se také podílel na kulturním dění města. Dlouhá léta měl svou vlastní veřejnou knihovnu, kterou později předal městu. Uspořádal bezpočet hasičských plesů, výletů, benátských nocí, soutěží hasičských družstev, vychovával dorost a věnoval se mládeži. Všechnu tuto práci dělali členové nezištně pro svůj spolek i veřejnost.

Při založení obdržel hasičský sbor od naší obce tři staré vozové stříkačky, dvě větší pro dopravu koňmo, malou stříkačku na ručním vozíku, několik ručních stříkaček, dále asi dvanáct konopných hadic, několik háků a dva obyčejné žebře. Toto zařízení bylo umístěno v průjezdu staré radnice. V roce 1891 se stěhoval sbor do nové zbrojírny a zařídil k rychlejšímu hlášení ohně z věže farního kostela pro nočního hlídače telefonní vedení na obecní strážnici a do bytů velitele, místovelitele a štábního trubače.

Dnes má hasičský sbor novou hasičskou zbrojnici, kterou si svým přičiněním dobudoval z objektu Pozemních staveb a v roce 1964 se do ní přestěhoval. Od tehdejších - pohledem dneška - primitivních zásahů proti ohni vládne hasičský sbor v Příboře moderní akceschopnou technikou, a to: CAS 16 Š-706, CAS 32 T-148, DVS 12 A-30, A-30 valník, Š 1203, osvětlovacím agregátem, třemi motorovými stříkačkami, odsávačem kouře, základnovou radiostanicí, třemi vozidlovými radiostanicemi a třinácti pagery a dostatečným množstvím výzbroje a výstroje. Jednotka je zařazena v integrovaném záchranném systému okresu Nový Jičín jako JPO II. s výjezdem do 5-ti minut.

Sbor dobrovolných hasičů Příbor má k dnešnímu dni 83 mužů a 16 žen, tj. celkem 99 členů. Stotřicetiletá tradice sboru je dějinným mezníkem na straně jedné, na druhé straně také závazkem a odpovědností za další činnost. Je proto více než samozřejmé, že naši členové, dávní to nositelé slavných tradic, pokroku, bojů za lepší zítřek, stanou i tentokráte v přední řadě budovatelů našeho krásného města. Ve stotřicetiletém boji a ve stovkách obětavých zásahů proti ohni a živelným pohromám si příborští hasiči získali úctu občanů, nejen ve svém městě, ale i v širokém okolí.

Přejeme dnešním hasičům i jejich následovníkům, aby jejich práce byla stejně tak úspěšná, jako v právě uplynulých 130 letech.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pribor-mesto.cz