Menu

Království perníku

Větrný mlýn [ Mlýn vodní nebo větrný ]

Dominantu jihozápadní části města Třebíče odjakživa tvoří zděný větrný mlýn takzvaného holandského typu, objevující se ve většině pověstných betlémů. Několikapodlažní budova mlýna, zvaného větrník se nachází blízko železniční trati Jihlava - Brno, na tzv. Kanciborku v ulici U větrníku, nedaleko centra a státní silnice I/23.

I přes protesty místních, že budou jeho lopatky plašit koně formanů, byl nakonec v roce 1836 dokončen zásluhou bratrů Karla a Františka Budischowských. Původně měl být dřevěný, vzhledem k hrozbě požáru blízkých budov a obydlí byl nakonec postaven z kamene a cihelného zdiva. Věž o průměru osm metrů měla podobu komolého kužele zakončeného špičatou šindelovou střechou. Světlo padalo do strojovny v každém patře třemi, v nejvyšším pak čtyřmi okny.

Mlýn tehdy nesloužil k mletí obilí, nýbrž takzvaného třísla pro třebíčské koželuhy. U mlýna stávalo pravděpodobně přistavěné dřevěné stavení se sedlovou střechou, které obsahovalo samostatné mlecí zařízení a sklady. Mlýn drtil kůru až do druhé poloviny minulého století, kdy jej nahradil parní stroj. Poslední funkce mlýna - funkce bydlení, která přinesla nevhodné využití interiérů stavby, byla ukončena roku 1977 celkovou vnější rekonstrukcí. Od té doby je stavba veřejnosti nepřístupná a nevyužívaná.

Vzhledem k tomu, že mlýn tvoří dominantní prvek v rámci vnitroměstského interiéru jihozápadního svahu města i v rámci celoměstském, je nutné vycházet z požadavků orgánů památkové péče na zachování stavby jako technické památky a veškeré stavební záměry tomuto požadavku podřídit. Současně je třeba vzít v úvahu i stanovisko Českých drah, neboť musí být dodrženo ochranné pásmo dráhy. Možné přístavby navazující na stávající objekt větrníku by měly dominantnost větrníku respektovat nikoli rušit. Holandský typ větrníku nabízí využití objektu ke komerčním účelům souvisejících s turistickým ruchem. Dnešní podoba sice není původní, ale i tak dostal větrník vzhled, jak jej znali naši předkové po větší část 19. století a jak ho zná století naše.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.trebic.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 24.08.2004 v 12:08 hodin