Menu

Království perníku

Muzeum Těšínska - březen 2006

Kulturní servis
Za poznáním kraje Těšínska - informace o probíhajících výstavách v Muzeu Těšínska a jeho výstavních síních v měsíci březnu 2006.
Muzeum Těšínska
Ředitelství Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 12, tel.: 558 761 211, Fax 558 761 223, e-mail: muzeum@muzeumct.cz http://www.muzeumct.cz
Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 3, tel.: 558 711 087
Stálá expozice: Obrázky z minulosti Těšínského Slezska
Galerie: Písně na světlo vydané (Kramářské tisky ze sbírek Muzea Těšínska)
(výstava potrvá do 28. 5. 2006)
otevřeno: út-pá 9 - 17 h, so 9 - 13 h, ne 13 - 17 h
.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně
Přestože prochází hlavní budova muzea v současnosti rekonstrukcí, nabízí výstavní síň svým návštěvníkům zajímavou stálou expozici věnovanou historii Těšínska. Zájemci si zde mohou prohlédnout exponáty, které dokumentují způsob každodenního života předešlých generací - mezi ty nejzajímavější patří ukázky vybavení domácnosti a tradičního nářadí nebo těšínský kroj. Ke spatření jsou zde i řemeslné výroby - díla zlatníků, puškařů, zámečníků, hrnčířů ad. Pozornost je věnována i těžbě uhlí. Zajímavý je soubor předmětů s církevní tématikou, upozorňující na silný vliv náboženství na lid Těšínska.
.
Písně na světlo vydané
(Kramářské tisky ze sbírek Muzea Těšínska)
Slovem "kramářské" bývají nazývány drobné tisky též zvané jarmareční, špalíčkové, pouťové nebo poutní. Sám název napovídá nejčastější způsob prodeje - v repertoáru je měli předzpěváci na poutích a především potulní kramáři a jarmareční zpěváci, později i flašinetáři. Populární tyto tisky byly nejprve v prostších měšťanských vrstvách, později zejména na venkově, kde nahrazovaly i chybějící novinové zpravodajství. Tisky bývaly především písňového charakteru, ale zahrnují i množství textů prozaických - především modliteb.
Tématika kramářských tisků byla velmi pestrá. Méně početné, ale o to pro nás dnes zajímavější, byly tisky se světským obsahem - o přírodních katastrofách, o válkách, o neštěstích, o nevysvětlitelných úkazech, o novinkách z cizích zemí, velmi časté jsou motivy kriminálních činů, především loupeží a vražd, které mají až baladický ráz (tzv. morytáty) a jsou typické svým drastickým líčením událostí. Častým motivem světských písní je láska - šťastná i nešťastná, nejčastěji špatně končící nevěrou jednoho z milenců, případně které brání sociální postavení zamilovaných nebo jejich rodiče. Oblíbené byly i vojenské písně nebo písně "kratochvilné, pro obveselení mysle a ukrácení času", písně mravoučné o manželském soužití nebo vztahu rodičů s dětmi. Mnoho milostných a zábavných písní zcela zlidovělo a tyto písně známe i dnes např. "Holka modrooká" atd.
Největší podíl mají náboženské katolicky zaměřené tisky - nejčastěji písně využívané při poutích k poutním místům, písně k Panně Marii, k Ježíši Kristu nebo písně věnované různým světcům. Kromě různých prosebných písní a modliteb se vydávaly zejména tisky o zázracích a zázračných zjeveních, písně mravokárné nabádající k pokání a polepšení způsobu života, objevují se také písně s motivy z biblických příběhů nebo staré písně legendické, oblíbené byly i písně adventní, postní a koledy.
Kramářské tisky byly tištěny od 17. století pomocí ručních lisů na hrubý levný hadrový papír švabachovým písmem v typickém formátu cca 10x8 cm a tento drobný sešitek obsahoval čtyři až osm nečíslovaných listů. Titulní strana byla zdobena drobným dřevořezovým obrázkem, který měl kupujícího zaujmout a často se ani nevztahoval k textu, ale do dnešních dnů tato pololidová výzdoba neztratila nic na svém půvabu.
Teprve po r. 1850 se postupně prosazoval tenký nažloutlý dřevitý papír ve větším formátu cca 17x11 cm, listy byly nejčastěji dva, užívalo se postupně také modernějších rychlolisů a později také latinkové písmo a stránkování a jako výzdoba dřevoryty a ocelorytiny. Koncem 19. století však kramářské písně postupně zanikaly nebo byly přetvořeny do jiných žánrů.
Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion Havířov, Dělnická 14, bezbariérový vstup, tel.: 596 813 456
Výstava: Havířov: zrod města (historická výstava)
(výstava potrvá do 2. 4. 2006)
otevřeno: út-pá 9 - 17 h, so 9 - 13 h, ne 13 - 17 h
Výstavní síň Muzea Těšínska bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy.
.
Havířov: zrod města
Před padesáti lety došlo na rozhraní Šumbarku, Šenova a Dolních Bludovic k historicky unikátní situaci: "na zeleném drnu" zde začal vznikat sídelní celek, který se rychle rozrůstal, během krátké doby se osamostatnil a získal městský statut - ke dni 4. 12. 1955 bylo Havířovu dáno jméno a přiznána městská práva.
Těmto událostem a prvním rokům existence samostatného města je věnována naše výstava. Seznamuje návštěvníky s havířovskou minulostí, ukazuje místní zajímavosti a nabízí pohled i do historie "rodičovských" obcí. Těch obcí, které ve prospěch nového města ztratily část svého území, nebo zcela zanikly, ale přesto Havířov poznamenaly.
Výstava se neomezuje pouze na listinný materiál a fotografie. Představuje řadu muzejních exponátů, předmětů určených pro výjimečné chvíle i pro každodenní potřebu, které svědčí o zdejším bohatém kulturním dědictví. Své obdivovatele jistě najde rekonstrukce interiéru z doby, kterou mnozí ještě dobře pamatují, určitě zaujme chronologický přehled důležitých událostí, pozornosti neuniknou ani statistické údaje.
Výstavu provází program určený dětem, především žákům základních škol. Nabízí jim hru, zábavu, poznání.
Památník životické tragédie v Havířově-Životicích, tel.: 596 434 138
Stálá expozice: Okupace a odboj Těšínského Slezska
Výstava: Dřevěné kostely na Těšínsku (historická výstava)
(výstava potrvá do 15. 10. 2006)
otevřeno: út-pá 9 - 17 h, so 9 - 13 h, ne 13 - 17 h
.
Památník životické tragédie
Památník akademického sochaře F. Swidra se stálou expozicí je připomínkou na utrpení a boje lidu Těšínska v období druhé světové války. Zpřístupněn byl v roce 1949, pět let po události, která se odehrála 6. 8. 1944 a která je dnes označována jako "životická tragédie". Tohoto dne příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali obyvatele, kteří nebyli německými státními příslušníky. Motivem této akce, která si vyžádala životy 36 mužů ze Životic a okolních vesnic bez předchozího výslechu, byla přestřelka v místním hostinci.
.
Dřevěné kostely na Těšínsku
Stavby ze dřeva - roubené chalupy, špýchary, stodoly i další dřevěné stavby obvykle spojujeme s místy, kde "lepší" stavební materiál je drahý nebo nedostupný. Připomínají také dobu, kdy dřevěná stavba neměla takový význam a vážnost jako stavba zděná - byla buď náhražkou, která pomohla překonat období nedostatku, nebo nenáročným řešením praktického problému. Přesto jsou stavby, na které se zavedené hodnocení nevztahuje. Dřevěné kostely, kaple i drobné kapličky, Boží muka, zvoničky a kříže, které přetrvaly nepřízeň věků a skromně přežily do současnosti, se takovému pohledu vymykají. Poznamenalo je stáří i lidé, s nimiž sdílely společný osud, mnohými změnami prošla společnost a prostředí, pro které vznikly. Přestaly být součástí všedního života a proměnily se v jedinečné připomenutí minulého času. Pro dnešního člověka jsou především svědectvím o stavitelském umění a řemeslnické zdatnosti předchozích generací.
Dřevěné kostely a drobné dřevěné sakrální stavby se v rámci České republiky v největším počtu dochovaly právě v našem regionu - na Těšínsku a v moravskoslezském Pobeskydí. Archivní záznamy a literární prameny zde připomínají existenci nejméně sedmdesáti tří dřevěných a polodřevěných kostelů, zmiňují také menší stavby jako kaple a zvoničky.
V průběhu posledních dvou set padesáti let naprostá většina těchto staveb zanikla. Stalo se tak díky jejich postupnému chátrání, často díky tomu, že sešlá staletá stavba byla nahrazena novým zděným objektem. Mnohdy dřevěná svatyně zanikla i v souvislosti s živelnou pohromou - pohltily ji plameny. V r. 1964 tak nenávratně zmizel kostel v Tiché
(u Frenštátu pod Radhoštěm), v nedávné době, v r. 2002, shořel kostel sv. Kateřiny v Ostravě - Hrabové, který byl ale jako jeden z mála obnoven v původním materiálu, byla postavena jeho kopie. Na českém Těšínsku dosud stojí dřevěné kostely a kostelíky na jedenácti místech. O řadě dalších už zaniklých stavbách vypovídají literární záznamy a archivní prameny. Připomenutí zasluhuje i fakt, že dřevěné stavby nestojí pouze na české straně Beskyd. Vyskytují a vyskytovaly se ve stejné míře po obou stranách současných státních hranic. Stíhal je stejný osud, prožily stejnou historii a v podobném stavu se dochovaly do dnešních dnů. Zvláštní na našem kraji je i to, že se zde nesetkáváme pouze se starými kostely. Dřevo znovu ožívá v nových stavbách, stává se rovnocenným partnerem moderních materiálů a současných stavebních technologií. Stačí zmínit kostel na Hrčavě z roku 1936 či zcela nový kostel ve Václavovicích z r. 2001. Podobných návratů můžeme v posledních letech zaznamenat celou řadu.
Výstava představuje malebnou krásu zdejších dřevěných kostelů. Připomíná je kresbami, fotografiemi, dobovým zobrazením na pohlednicích. Výstavu doplňují také dřevěné modely těchto jedinečných staveb a četné předměty, které se dochovaly z jejich původního vybavení.
Muzeum Těšínska
Kotulova dřevěnka, Havířov-Bludovice, Hálkova 4, tel.: 596 813 456 a 602 709 731
Stálá expozice: Lidové bydlení a tradiční zemědělství na Těšínsku
Otevřeno: Sezónně otevřeno, zavřeno do dubna 2006.
Kotulova dřevěnka
Jedna z nejstarších staveb na Těšínsku byla postavena v roce 1781 a je ukázkou původní zástavby na území města Havířova. Přestože se v regionu rozvíjelo hornictví, ve kterém nacházelo uplatnění stále více zdejších lidí, ponechali si mnozí malé hospodářství - pěstovali obilí a zeleninu a chovali krávy, prasata, králíky, slepice a často i včely. Tato skutečnost se odráží ve stálé expozici, která dokumentuje vybavení domácnosti a způsob života místních obyvatel na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobový nábytek, keramické výrobky a ve zděné stodole zemědělské nářadí. Zajímavostí je funkční větrný mlýnek, který sloužil především ke šrotování obilí.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově, Mariánské nám. č. 14, tel.: 558 359 533
Stálá expozice: Z minulosti Jablunkova a okolí
Otevřeno: Městečko pod horami (historická výstava)
(výstava potrvá do 30. 4. 2006)
otevřeno: út-pá 9 - 17 h, so 9 - 13 h, ne 13 - 17 h
.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově
Tradice jablunkovského muzea sahají až do poloviny 19. století, kdy vzniklo rodinné muzeum Sikorů. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti, jehož činnost ukončila druhá světová válka. Muzejní tradice byly obnoveny až v roce 2000. Dnes se stálá expozice pobočky Muzea Těšínska věnuje bohaté historii a významnými tradicemi města a okolních obcí. Ve výstavní síni jsou pořádány dlouhodobé tématické výstavy.
.
Městečko pod horami
Jablunkov, městečko pod horami, si získá svým zvláštním kouzlem určitě každého z nás. Město má svůj neopakovatelný půvab a velice zajímavou, dlouhou historii. My se vypravíme do Jablunkova v období II. poloviny 19. století a I. poloviny 20. století. Události tohoto časového úseku se odrazily na dění ve městě po stránce technické, kulturně společenské i politické.
V roce 1869 byla zahájena stavba železnice, kdy bylo postaveno nádraží v Návsí, několik let poté se uvažovalo o spojení města s nádražím malou elektrickou dráhou. V roce 1890 postihl město tři dny trvající požár. V 90. letech 19. století byly na náměstí stavěny nové zděné domy. V roce 1905 byla dostavěna budova nové radnice, jejíž sté výročí si tímto také připomeneme, také byl zprovozněn nový železný most s nýtovanou konstrukcí. Roku 1908 byl zaveden telefon, roku 1911 byla vysvěcena nová budova soudu. Léta I. světové války se podepsala také na obyvatelích městečka. Období 20. a 30. let 20. století bylo ve znamení technických změn pro město. V roce 1926 byl zaveden elektrický proud do bytů a ulic, v roce 1929 byla vybudována kanalizace a v následujícím roce vodovod. Jablunkov se stále modernizoval. V roce 1928 byl postaven nový klášter Alžbětinek a roku 1930 nemocnice, v roce 1932 byl vysvěcen nový kostel vedle kláštera Alžbětinek. Konec třicátých let 20. století přinesl však Jablunkovanům počátek II. světové války.
Po celé sledované období v tomto městečku žili lidé, kteří dotvářeli kolorit města. Pracovali ve svých dílničkách, prodávali v obchodech na náměstí. Svůj volný čas trávili v různých společenských sdruženích, podíleli se na zvelebování Jablunkova, scházeli se v místních hospůdkách.
Přenesme se tedy do starodávného Jablunkova a nechme se unášet jeho atmosférou. K tomu nám pomohou fotografie ze soukromé sbírky Antoniho Szpyrce, staré pohlednice i sbírkové předměty spolu s archivním materiálem, které se nám dochovaly do dnešních dnů.
Výstavní síň Muzea Těšínska Interklub Karviná, Masarykovo nám. 10, tel.: 596 311 425
Výstava: Panenky (historická výstava)
(výstava potrvá do 2. 4. 2006)
otevřeno: út-pá 9 - 17 h, so 9 - 13 h, ne 13 - 17 h
Výstavní síň Muzea Těšínska bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy.
.
Panenky
Výstava Panenky představuje širokému návštěvnickému publiku sbírky Klubu Panenky České republiky. Panenky provází lidstvo od pradávna. Setkáváme se s nimi prakticky ve všech kulturách. V minulosti bývala panenka v podstatě členem rodiny, dědila se z generace na generaci. Panenky nejsou jenom hračkou pro děti, ale stávají se neustále pokračujícím dokumentem našich tradic a způsobu života.
Klub Panenky byl založen v roce 1999 v Praze a v současné době sdružuje nejen klasické sběratele starožitných panenek a medvídků, ale i autory a příznivce panenek a medvídků novodobých. Členové Klubu věnují pozornost také všemu, co do světa panenek patří - pokojíčkům, kočárkům a nádobíčkům. V neposlední řadě se členky Klubu o panenky starají i po stránce technické - věnují se jejich restaurování, zhotovují oblečení a řadu dalších doplňků.
Úkolem Klubu Panenky je napomoci nejen k záchraně historických panenek a seznámení široké veřejnosti s historií jejich výroby, ale i snaží se o navázání na dřívější sběratelské tradice v Čechách i v zahraničí. Klub Panenky ČR také vyhledává a kontaktuje české návrháře a výrobce panenek. Velikým přáním sběratelek je v budoucnu vytvoření stálé výstavní expozice a jejím prostřednictvím udržení a obnovení ruční práce související s výrobou panenek a medvídků.
Výstava Panenky v Karviné prezentuje více než tři stovky jednotlivých exponátů v časovém rozmezí od roku 1900 až do současnosti. Vedle starožitných panenek z různých materiálů, krojových panenek oblečených do kopií skutečných krojů, máte možnost shlédnout také panenky meziválečné a z doby totality. Ty byly vyrobeny u nás nebo v bývalé NDR a patřily k dětství mnohých z nás. V neposlední řadě jsou na výstavě zastoupeny také panenky typu Barbie a plyšové hračky nejrůznějších podob. Návštěvníci navíc budou mít možnost odhalit kousek tajemství ze světa panenek - dozví se, jak panenky oslavují Vánoce a jak se pro panenky připravuje svatba.
Panenky Klubu ČR se staly již mnohokrát krásnou výzdobou pódia při módních přehlídkách či různých kulturních akcích. Každá jejich výstava je jiná a každá má i své překvapení. Srdečně zveme všechny příznivce krásného světa panenek.
Výstavní síň Muzea Těšínska, Dům dětí a mládeže, Masarykova třída 958, 73514 Orlová-Lutyně, tel.: 596 531 205
Stálá expozice: Orlová- minulost i současnost
Výstava: Když se řekne archeologie... (historická výstava)
(výstava potrvá do 26. 3. 2006)
otevřeno: út-pá 9 - 17 h, so 9 - 13 h, ne 13 - 17 h
.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové
Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla uspořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910 a často měnilo své zřizovatele. Během druhé světové války byly sbírkové předměty odvezeny do Městského muzea v Ostravě a muzejní tradice byly obnoveny až v roce 1998, kdy zde Muzeum Těšínska zřídilo svou další pobočku. Stálá expozice "Orlová - minulost i současnost" je věnována dějinám města, které bylo proslaveným střediskem obchodu a podnikání s různou úrovni služeb, spolkové činnosti až do současnosti v souvislosti s historií města Orlové. Přibližuje také hornictví, se kterým je město nerozlučně spjato a které přineslo do života lidí obrovské změny.
Vedle stálé expozice jsou zde pořádány tématické výstavy.
.
Když se řekne archeologie...
Archeologické památky jsou klíčem a cestou k poznání nejstarších dějin lidstva, ale "čtení" v nich vyžaduje velké množství odborných znalostí a zkušeností. Z někdejších vesnic a hradisek dnes archeologové dokáží odkrýt pouze zasypané zahloubeniny po příbytcích a zásobních jámách, obsahující obvykle zapomenuté, ztracené nebo rozbité věci, a to ještě z materiálu, který se za dlouhá staletí v zemi nestačil rozpadnout. Obraz minulosti získaný z těchto pramenů pak můžeme srovnat s velkou mozaikou, pracně sestavovanou z drobných kamínků.
Výstava "Když se řekne archeologie...." seznámí návštěvníky s celým procesem archeologického bádání od prvních nálezů a dokumentace v terénu, přes zpracování výsledků výzkumů až po rekonstrukci dějin osídlení a způsobu života dávných obyvatel. Jako příklad poslouží bikulturní hradisko v Chotěbuzi-Podoboře, které dnes patří k nejlépe prozkoumaným lokalitám na našem území.
Část výstavy je věnována experimentu v archeologii, který v současné době získává stále více příznivců nejen z řad profesionálních archeologů, ale i jednotlivců a zájmových spolků z řad laické veřejnosti.
Současně se návštěvníci můžou seznámit s realizací archeoparku, která byla zahájena v Chotěbuzi-Podoboře na podzim v roce 2001.
Muzeum Těšínska
Muzeum Těšínska
Výstavní síň Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě, tel.: 596 541 092
Stálá expozice: Tradice hornictví na Těšínsku
Kouzelný svět tramvají
Výstava: Od plamínku k žárovce (historická výstava)
(výstava potrvá do 31. 12. 2006)
otevřeno: út-pá 9 - 17 h, so 9 - 13 h, ne 13 - 17 h
.
Technické muzeum v Petřvaldě
Technické muzeum, které je pobočkou Muzea Těšínska, sídlí v objektu bývalé fary z poloviny 19. století. Stálé expozice jsou věnovány "Kouzelnému světu tramvají" (jízdní řády, jízdenky, fotografie, funkční model tramvajového vozu) a "Tradici hornictví na Karvinsku", která seznamuje s vlivem těžby na ráz krajiny, charakterem a způsobem obživy lidí, sídelní strukturou nebo životním prostředím. Expozice představuje i osobnosti, které se zasloužily o rozvoj hornictví, připomíná tradice a život v hornických koloniích a vývoj důlních podniků a důlní techniky. K vidění jsou i ukázky dobových hornických uniforem, praporů, stuh, tabel, ale i záchranářské výzbroje a svítidel. Pořádány jsou zde tématické výstavy.
.
Od plamínku k žárovce
Výstava je věnována zdrojům světla, osvětlovadlům a osvětlovacímu sklu, tak jak se vyvíjely v průběhu staletí do dnešní doby. Původním a hlavním osvětlovacím zdrojem byl volný oheň. V dalších tisíciletích vývoje začal člověk ke svícení používat kromě louče také rostlinné i nerostné oleje a živočišné tuky. K prvním svítidlům náleží různé držáky na louče, misky a kahany na olej, později pak lucerny a svícny. Předměty tohoto typu, které se nám zachovaly do dnešních dnů jsou dokladem toho, že byly vyráběny s cílem vytvářet účelná i hezká svítidla. Malá světelná účinnost i nízký jas plamene hořící louče, olejového kahanu nebo později lojové svíce sloužil našim předkům po dlouhá tisíciletí.
Teprve objevy a využití nových energií v 18. a 19. století posunuly vývoj světelných zdrojů a tím i svítidel kupředu. Převratným činem v historii svícení bylo použití petroleje místo oleje.
Zdokonalená petrolejová lampa poskytovala mnohem lepší zdroj světla. Ve způsobu osvětlování došlo v průběhu 2. poloviny 19. století k zásadním změnám, kdy byly postupně tradiční svíčky, olejové lampy nebo petrolejové lampy nahrazovány plynovým a později elektrickým osvětlením. To přineslo zásadní technologické změny ve výrobě užitkového a dekorativního osvětlovacího skla, na které byly kladeny nové nároky.
K rychlým změnám ve výrobě osvětlovacích těles v českých sklárnách došlo zejména v posledních dvou desetiletích 19. století v souvislosti se zdokonalováním svítivosti elektrického a plynového osvětlování (v elektrotechnice např. Pietteho-Křižíkova oblouková lampa -1878 a Edisonova žárovka - 1879, v plynařství punčoška C. Auera -1885). Významný přelom znamenala elektrotechnická výstava v Paříži v roce 1881, která ukázala možnosti elektrického osvětlení a nastartovala jeho rychlý rozvoj v celé Evropě. V roce 1883 se konala velká elektrotechnická výstava také ve Vídni, která upozornila na potřebu nových skel pro kryty osvětlovacích těles, jejichž výroba byla ostatně již zahájena v mnoha českých a moravských sklárnách (Josef Inwald - Zlíchov, S. Reich & Co. - Krásno nad Bečvou, Josef Riedel - Dolní Polubné, V. Kralik - Lenora ap.).
Výstava představí osvětlovadla z depozitářů muzeí, která zastupují zdroje venkovského osvětlení, svítidla z domácností měšťanských i šlechtických, církevního prostředí, současná svítidla domácností, osvětlovací tělesa používaná v dopravě a hornictví. Návštěvník bude mít možnost zhlédnout různé druhy loučníků, svícnů, luceren, kahanů, petrolejových lamp, elektrických lamp, lustrů. Výrazná část výstavy je věnována osvětlovacímu sklu. Za všechny představitele skláren je prezentována produkce skláren ve Valašském Meziříčí - Krásně, jež měly dlouhou a slavnou historii. Provoz sklárny začal v roce 1855, kdy si ji od hraběte Evžena Kinského najala sklářská rodinná firma S. Reich & Co. Do nedávné doby produkující firma Osvětlovací sklo-Lares spol. s r. o. ve Valašském Meziříčí ukončila svou činnost v září 2003.

Dr. Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska
Vlasta Byrtusová, vedoucí oddělení komunikace s veřejností
Muzeum Těšínska, Hlavní třída 15, Český Těšín

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Muzeum Těšínska
Zveřejněno 22.02.2006 v 18:50 hodin