Menu

Zbytky městských hradeb

O městských hradbách severně od bývalého hradu mezi farním kostelem na východním svahu a farskou zahradou na západě se uvádí jen několik okrajových údajů.
Kolem roku 1570 měl opevňovací systém hradu a města ještě středověké členění. Na severu u později vystavěného kostela byl první hradní příkop (Wallgraben), který obmykal velké hradní nádvoří (Zwinger) - dnes prostranství Městečka.
Druhý příkop byl údajně vytesán hluboko ve skále a byl napájen z rybníka mezi zámkem a dnešní novogotickou branou.
Třetí příkop, oddělující vlastní hrad od předhradí, navazoval na strážní věž.

Za třicetileté války bylo městské opevnění mezi Městečkem a kostelem dočasně z obranných důvodů zpevněno. Avšak po ukončení třicetileté války v roce 1648 byla postupně část opevnění demolována, ale bourání nebylo ještě v roce 1656 ukončeno.
Teprve po ničivém požáru zámku 26. února 1796 za Jana Karla Lichnovského zahájil 15. července 1797 Jan Mihatsch z Krnova rozsáhlou přestavbu zámecké budovy, byly zrušeny hradby, městské zdi, zasypány všechny hradní příkopy a celé okolí zámku bylo upraveno. Na místě pozdějších zámeckých koníren stálo původně pět měšťanských domů a vedle nich fara. Ta byla po napoleonských válkách přestavěna.
Zachovala se německy psaná listina, jíž 28. února 1816 farář P. Josef Černý uctivě žádá knížete Eduarda Lichnovského, aby dal postavit novou farní budovu a přikládá i plány farní zahrady na svahu. Není uvedeno, ve kterém roce byla výstavba realizována.

Soudobá rada města se zabývala pozůstatky městských hradeb, které byly převedeny na město.
V roce 2000 uskutečnila skupina členů Matice slezské průzkum pozůstaků hradeb a pronikla šest metrů hluboko do jejich podzemních chodeb.
Zbytky hradební bašty byly již v minulosti přebudovány na vyhlídkovou terasu.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 04.01.2005 v 09:35 hodin